život je boj...tak se všichni pozabíjejte a já bych popošla o kousek stranou

končiiim

18. srpna 2008 v 19:26 |  -------ostatní-----------
takže s tim hle blogem uz konciim Nikdo sem nechodíí tak proč pokračovaat? No tak ne ze bych ho mazala ,ale uz sem nebudu nic pridavat a kdyz jo tak jednou za cas ... takze aby jste s tim počíítaliii a zdáááááááááááár
 

co se klukům líbí na holkách?

28. července 2008 v 12:32 |  něco pro holky
1. Když se nebojí a sami se ujmou iniciativy-zavolají nebo navrhnou rande.
2. Když zčistajasna kluka políbí!
3. Dokážou dát klukům pocit, že jsou nejlepší na světě.
4. Umí poslouchat třeba pětkrát za sebou ódy na ten super fotbalový zápas v televizi.
5. Udělá jim dobře tu a tam nějaký kompliment.
6. Milují, když dokážou kluky hladit a šimrat na zádech.
7. Když pošlou zaláskovanou smsku.
8. Zbožňují, když jsou holky voňavé a upravené.
9. Když s klukem sledují thriller a vystrašeně se při tom k němu tisknou.
10. Chtějí, aby jim poskytly dostatek času na kámoše.

přátelství

10. července 2008 v 11:47
  • Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.
  • Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.
  • Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem. Přátelství je vždycky prospěšné, zatímco láska často zraňuje.
  • Sobectví je jed každého přátelství.
  • Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.
  • Přátelství ženy k muži je slepá ulička, do které je vehnalo zklamání v lásce.
  • Kdo zakusil velkou lásku, nedbá už přátelství, ale kdo v přátelství všechno ze sebe vydal, neučinil ještě nic v lásce.
  • Nedůvěřovat přátelům zahanbuje víc, než být jimi klamán.
  • Je jisté, že povaha lásky a povaha přátelství jsou zcela odlišné: přátelství ještě nikdy nikoho nepřivedlo do blázince.
  • Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.
  • Obrazek




 


diplomi za 12.bleskovku

8. července 2008 v 8:21 |  diplomy
jak se diplomky líbí ? pište do komentářů

smutný příběh

22. června 2008 v 15:23 |  ☻příběhy☻
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdekoliv budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle".
Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.
Stál tam snad už tři hodiny, ani jednou se neotočil, ani jednoduše nepodíval jinam, než na tvář té dívky. Přistoupila jsem blíž, abych mu viděla do tváře. Uviděl mě a ani by mě ani nevnímal, kdybych na něj nepromluvila. Byl hezký a mně se zdálo, že jsem snad hezčího kluka nikdy neviděla.Bylo divné, že takový kluk není teď někde na koupališti, kde by byl určitě obklopen spoustou dívek, že tu stojí a padají mu slzy. Když jsem se mu podívala na rty, uviděla jsem, že si s někým povídá,ale nikdo tu nebyl. Až po chvíli jsem si uvědomila, že slova, která vypouští přes rty jsou určena někomu, kdo už na věky spí. Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou dívku. Šeptal něco, ale já mu nerozuměla.
Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastalo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme spolu poprvé spali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohádali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"."
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy.
Jeho oči měli takový divný smutek a žal, jaký jsem ještě nikdy neviděla. Bylo zvláštní, vidět brečet kluka. ,,Když jí bylo 17, chodili jsme spolu právě rok. Oslavovali jsme to s kamarády na chatě rodičů a potom jsme se šli koupat. Bylo nádherné se spolu ve vodě milovat a potom celou budoucnost. Ráno kámoši odjeli a my zůstali sami.
Udělali jsme si slavnostní snídani v trávě a v té chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě." Když dokončoval vyprávění, zpomaloval věty a oči se mu zalévaly slzami. Potom začal vyprávět ten smutný den... ,,Bylo právě takové vedro jako je dnes a my se rozhodly, že si vyjedeme do přírody. Jeli jsme k nádhernému jezeru kousek od nás, kde nikdo většinou není. A i dnes jsme tu byli sami. Klárka byla ten den nádherná. Měla úplně nové šaty a vlasy krásně rozevláté. Byl jsem šťastný... Večer se blížil a my jsme se rozhodli jít si zatancovat na ples. Lidé se po nás dívali a říkali, jaký jsme nádherný pár.
Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli těžce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel.
Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám děkuju".
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretiny a nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slzama ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději.
Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu...
Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič.
A teď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného."
S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý!
Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nikdy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít.
Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození.
Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkami bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi - jsou tu se mnou...


další moje fotky

14. června 2008 v 12:26 | 
Já s mím milovaným plyšákem :-*
Jednou za čas jsem se učesala :-D
Čumim jako vorvaň
jestli chcete dál tak jukněte na mj profil JAZULINKA
A HOĎTE NÁKEJ KOMENT ...KUJU :*


Život ...keci keci kecii !:-X

31. května 2008 v 22:49 | 
Poslední dobou mi všechno padá na hlavu ... pripadam si jako ve spatny snu ,ale ne a ne se probudit ...Vždyť všichni okolo jsou tak šťastný tak bez starostí a jen ja v tom davu si pripadam jako troska a nic jinyho ! Moje pocity ?A jaký ? Když už tak city ...ale to sem stracenej případ ! ! ! Už mě to tady nebaví a vás nebaví to číst že ? Lidi prominte , ale ja to musim nekam napsat co se ve me ted odehrava ..treba mi i bude lip ... a třeba se zase budu smáát ... nemáte někdo nějakej recept jak přežít nešťastnou lásku ?To by mi faktis pomohlo , protože já si se sebou už nevim rady, nejde mi na něj zapomenout ! Bydlí hrooozně daleko takže by to nemělo smysl! Ale to už se strašně opakuju a tak končim a čekám na vaše rady .... prosííím jak zapomenout ???

12. bleskovka

31. května 2008 v 22:15 |  bleskovky
jitula1) Ahojkyjitula
jitula2) jak je?jitula
jitula3) Jaka barva je tvoje oblibena ?jitula
jitula4) Tvoje oblíbená skupina?Zpěvák ? zpěvačka?jitula
jitula5)Libi se ti muj desing? co by si na nem změnil(a)?jitula
jitula6)Máš taky blog?jitula
jitula7) Co na diplom ???jitula
jitula8) Tak páčko a zase někdy přijďjitula

Další články


Kam dál